ITS Knihovna
Kontakt

Chcete nás kontaktovat? Napište nám na

Pilotní lokality

O projektu        Systémy C-ITS        Pilotní testování        Pilotní lokality       Implementované služby       Dosažené výsledky       Partneři       Kontakt       Média       Dokumenty ke stažení
 
Nasazení C-ITS systémů a služeb v rámci České republiky je realizováno v několika individuálních pilotních lokalitách (angl. Deployment & Test Areas) označených zkratkou DT:
mapa2.JPG

DT0 – Koridor Mirošovice – Rudná

Před realizací projektu C-Roads Czech Republic zahájilo ŘSD pilotní projekt C-ITS na pražském okruhu (D0) a přilehlých částech dálnic D5 (km 0-5) a D1 (km 10-21). Provoz pilotního kooperativního koridoru Mirošovice – Rudná (označovaného také jako „MIRUD“) byl zahájen v roce 2018. Tento projekt značně napomohl při vytvoření implementačního rámce projektu C-Roads Czech Republic.
DT0 je tedy rozšíření již existujícího projektu ohledně nasazení systémů C-ITS. Tato zařízení jsou považována za základní stavební kámen pro nasazování a ověřování dalších fází projektu (DT1 a DT3). Protože Ředitelství silnic a dálnic ČR pro zajištění jejich provozu vybudovalo tzv. C-ITS back-office, což je centrální prvek celého systému, koordinuje se zde většina dat, která se dále distribuují do C-ITS prvků na nižší úrovní nebo do dopravních řídicích center. Za účelem zvýšení pokrytí a přístupnosti služeb byly tyto úseky vybaveny technologií ITS-G5, které spolupracují se stávající LTE technologií. Na tomto koridoru mimo jiné dostanou řidiči přímo do vozidla například varování o pracích na silnici před nimi.
ŘSD ČR na konci roku 2020 provedlo upgrade tohoto C-ITS koridoru, aby splňoval nejnovější standardy Platformy C-Roads.


DT1 – Dálnice D1 kolem města Brna

Systémy C-ITS pokrývají úsek dálnice D1 jižně od Brna. Díky tomu dostávají projíždějící řidiči varování například před pracemi na silnici, stojícími či pomalu jedoucími vozidly před nimi, dále také varování o nebezpečných lokalitách na daném úseků či o blížícím se vozidle IZS.

Systémy a služby C-ITS jsou zde založeny na tzv. hybridní komunikaci přes ITS-G5 a LTE systémy. Realizaci ITS-G5 mělo na starosti Ředitelství silnic a dálnic ČR, zatímco technologie pro vysokorychlostní přenos dat v mobilních sítích (LTE) byla poskytnuta mobilním operátorem O2 Czech Republic.


DT2 – Brno město

V rámci této pilotní lokality jsou systémy C-ITS implementovány na komunikacích první třídy spojujících Velký městský okruh Brna s dálnicí D1. Realizace C-ITS byla rovněž koordinována s pilotní lokalitou DT1 pro zajištění ideálního rozmístění jednotek na infrastruktuře (angl. Road Side Unit – RSU). Mimo to pokrývají C-ITS také místní komunikaci Vídeňská vedoucí od centra města směrem dálnici D1 kvůli značné intenzitě dopravního proudu směřujícího na Vídeň, čímž vytváří důležitou alternativu k paralelním silnicím první třídy. Dále bylo C-ITS jednotkou vybaveno vozidlo hasičského záchranného sboru, které bude moci v budoucnu komunikovat s řadičem semaforu na křižovatce a zajistit si tak průjezd na zelenou. Tím bude zajištěn bezpečnější a plynulejší průjezd danou křižovatkou. V rámci DT2 vybudovalo město Brno i svůj back-office.

Na daných pozemních komunikacích jsou řidiči varováni například před blížícím se vozidlem IZS nebo před vozidlem projíždějícím křižovatku na červenou. Město Brno navíc získá lepší přehled o celkové dopravní situaci a aktuálním provozu.

Systémy a služby C-ITS jsou i v této lokalitě založeny na tzv. hybridní komunikaci přes ITS-G5 a LTE systémy. Realizaci ITS-G5 měla na starosti společnost Brněnské komunikace, zatímco technologie LTE byla poskytnuta mobilními operátory O2 Czech Republic a T-Mobile Czech Republic.


DT3 – Dálnice D1, D5, D11 a D52 (I/51)

Ředitelství silnici a dálnic ČR vybavilo dálnice D1, D5 a D11 systémy C-ITS, díky čemuž se Česká republika napojila na C-ITS koridor spojující města Rotterdam, Frankfurt nad Mohanem a Vídeň. Tato pilotní lokalita také zahrnuje dvě místa pro přeshraniční testování, a to na dálnici D5 na hranicích ČR a Německa a na dálnici D52 (resp. silnici první třídy I/52) na hranicích s Rakouskem.
Řidiči jsou na těchto dálnicích varováni např. před stojící kolonou, přijíždějícím vozidlem IZS nebo před výskytem nepříznivých povětrnostních jevů.
Systémy a služby C-ITS jsou i zde založeny na tzv. hybridní komunikaci přes ITS-G5 a LTE systémy. Realizaci ITS-G5 mělo na starosti Ředitelství silnic a dálnic ČR, zatímco technologie LTE byla poskytnuta mobilními operátory O2 Czech Republic a T-Mobile Czech Republic.
  • Dálnice D1 (E50/E65) mezi Prahou a Brnem: technologie ITS-G5 byla implementována kolem brněnské aglomerace a technologie LTE je využívána na zbylém úseku dálnice D1
  • Dálnice D5 (E50) mezi Prahou a hranicemi s Německem: technologie ITS-G5 byla vybudována na úseku mezi Prahou a Plzní, zatímco na zbylém úseku se používá LTE
  • Dálnice D11 (E67) mezi Prahou a Hradcem Králové: technologie ITS-G5 se využívá na celém úseku dálnice, přičemž LTE je zde jako druhotná technologie pro poskytování C-ITS služeb
  • Dálnice D52 a silnice I. třídy I/52 mezi Brnem a hranicemi s Rakouskem: LTE technologie pokrývá celý úsek od Brna až po hranice s Rakouskem
 

DT4 – MHD ve městech Ostrava, Plzeň a Brno

V Ostravě a v Plzni byly systémy C-ITS testovány ve spolupráci s dopravními podniky v těchto městech pro účely městské hromadné dopravy. Kromě jiného byla věnována pozornost preferenci MHD. Preference MHD je testována rovněž v Brně, a to ve spolupráci s dopravním podnikem města Brna (DPMB). Preference MHD na křižovatkách již existuje v mnoha městech. V projektu je však pozornost věnována také preferenci MHD v místech, kde není provoz řízen semafory, jako třeba přednost v jízdě vozidel MHD z vyhrazeného jízdního pruhu.

C-ITS systémy byly rovněž testovány na přejezdech jednokolejné meziměstské tramvajové trati Ostrava – Poruba – Kyjovice – Budišovice. Předpokládá se, že tyto systémy výrazně přispějí ke zvýšení bezpečnosti i na těchto přejezdech, které jsou zabezpečeny pouze výstražným Ondřejským křížem a dopravní značkou s nápisem STOP.

Díky službám kooperativních systémů jsou řidiči varováni např. před nebezpečím střetu s projíždějící tramvají či před zvýšeným nebezpečím pohybu chodců ve vozovce v okolí zastávek MHD.

Systémy a služby C-ITS jsou i zde založeny na tzv. hybridní komunikaci přes ITS-G5 a LTE systémy. Realizaci ITS-G5 měly na starosti dopravní podniky města Ostrava (DPO) a města Plzeň (PMDP) spolu se společností INTENS Corporation. Technologie LTE byla poskytnuta mobilními operátory O2 Czech Republic a T-Mobile Czech Republic.

ČVUT v Praze provedlo vyhodnocení testování C-ITS v rámci DT4, kdy byla ověřena a vyhodnocena interoperabilita ohledně přenosu zpráv několika C-ITS jednotek od různých výrobců.
 

DT5 – Železniční přejezdy

Pro účely testování a nasazení C-ITS systémů byly vybrány čtyři úrovňové železniční přejezdy. Dva z nich v Pardubickém kraji a zbylé dva v Ústeckém kraji. Řidiči přijíždějící k daným přejezdům dostanou přímo do vozidla varování o blížícím se přejezdu a aktivaci zabezpečovacího zařízení a případně varování o blížícím se vlaku.

Nutno zdůraznit, že C-ITS jsou pouze podpůrné varovné informační systémy a v žádném případě tak nenahrazují samotné zabezpečovací zařízení železničního přejezdu.

Systémy a služby C-ITS jsou i zde založeny na tzv. hybridní komunikaci přes ITS-G5 a LTE systémy. Realizaci ITS-G5 měla na starosti státní organizace Správa železnic spolu se společností AŽD. Technologie LTE byla poskytnuta mobilními operátory O2 Czech Republic a T-Mobile Czech Republic.


DT6 – Přeshraniční testování

Přeshraniční testování bude prováděno na dvou lokalitách, a to na hranicích ČR s Německem a na hranicích s Rakouskem, přičemž jde o pilotní lokality v rámci v DT3. V budoucnu mohou být vybrány i další lokality. Půjde tedy o testování, na kterém se budou podílet zahraniční členové Platformy C-Roads. Bohužel v souvislosti s pandemií COVID-19 bylo toto testování přesunuto na jaro roku 2021. Cílem této fáze je pochopitelně ověřit, zdali systémy C-ITS a poskytované služby v České republice jsou interoperabilní (tj. poskytují totéž a jsou schopné vzájemné součinnosti) se systémy v okolních státech.