Čína se stává globálním lídrem v oblasti vývoje a implementace inteligentních systémů městské hromadné dopravy. Metropolitní oblasti jako Peking či Šanghaj, jejichž podzemní dráhy již nyní patří mezi nejvytíženější na světě, posouvají hranice efektivity a provozní spolehlivosti díky rozsáhlému nasazení pokročilých technologií, jakými jsou umělá inteligence, analýza velkých dat a digitální dvojčata (digital twins).

Jedním z klíčových pilířů těchto inovací je právě technologie digitálních dvojčat – virtuálních replik fyzické infrastruktury, jež reálně odrážejí stav a provoz celého systému v reálném čase. Ukázkovým příkladem je implementace této technologie na pekingské lince 6, kde digitální dvojče kontinuálně přijímá data ze senzorů rozmístěných napříč celým systémem – od vlakových souprav, přes signalizační zařízení, až po nástupiště. Tato rozsáhlá datová synchronizace umožňuje provozovatelům simulovat různé krizové scénáře (např. zpoždění, technické poruchy či nárazový nárůst počtu cestujících) bez nutnosti přerušení reálného provozu. Technologie tak nachází uplatnění jak v oblasti operativního řízení, tak v dlouhodobém plánování, přičemž umožňuje prediktivní údržbu a optimalizaci provozních kapacit.

Ve Šanghaji, kde se nachází nejrozsáhlejší síť metra v Číně, je do řízení provozu integrován pokročilý plánovací systém založený na algoritmech umělé inteligence. Tento systém analyzuje komplexní datové toky zahrnující nejen aktuální přepravní poptávku, ale také meteorologické předpovědi, plánované veřejné akce, státní svátky či stav silniční dopravy. Na základě těchto vstupů dokáže systém dynamicky upravovat jízdní řády v reálném čase – například přidáním nebo stažením souprav ve vybraných segmentech sítě. Výsledkem je výrazné snížení čekacích dob, eliminace přetížení kritických uzlů a celkové zvýšení provozní efektivity.

Pro koncového uživatele – cestujícího – se tyto inovace promítají do výrazně komfortnějšího a prediktivnějšího zážitku z každodenní dopravy. Mobilní aplikace jako WeChat či Alipay dnes umožňují plánování trasy, bezkontaktní platbu i sledování aktuálního stavu spojů včetně informací o přeplněnosti stanic a návrzích na alternativní trasy. Ve vybraných stanicích probíhá testování inteligentních vstupních bran, které adaptivně upravují svou průchodnost v závislosti na hustotě cestujících – čímž dochází k optimalizaci toku osob a eliminaci dopravních špuntů.

Ambice čínských dopravních inženýrů však přesahují rámec jednotlivých městských systémů. Cílem je vytvoření integrovaného dopravního ekosystému na národní úrovni, v němž budou propojeny městské podzemní dráhy, vysokorychlostní železnice a regionální autobusová doprava prostřednictvím jednotné digitální platformy. Již dnes jsou v některých městech (např. v Kantonu) testovány autonomní linky metra řízené výhradně umělou inteligencí bez přítomnosti lidského operátora. Vize do budoucna počítá s tím, že cestující bude moci naplánovat a realizovat cestu mezi městy – například z místního metra na národní rychlovlak a dále na regionální spoj – bez nutnosti přepínání aplikací či opakovaného odbavení.

Popisované systémy nejsou prototypy ani laboratorní experimenty – jedná se o provozně ověřené a plně funkční řešení, která denně obsluhují desítky milionů cestujících. Čína tímto přístupem definuje nový standard v oblasti městské mobility a nabízí inspirativní model pro ostatní země, které usilují o transformaci své veřejné dopravy směrem k vyšší efektivitě, udržitelnosti a uživatelskému komfortu. Synergické využití digitálních dvojčat, umělé inteligence a datově propojených platforem dokládá, jak může konvergence infrastruktury a technologií přetvořit podobu městské dopravy v 21. století.

Zdroj: Intertraffic

Obrázek: chat gpt