Dynamické řízení jízdních pruhů se ukázalo jako účinné a pragmatické řešení pro zvýšení kapacity dálnic tam, kde fyzické rozšíření není možné. Jeho účinnost však výrazně závisí na tom, jak srozumitelně a konzistentně jsou informace předávány řidičům.

Dálnice A4 Torino–Trieste prochází jednou z hlavních průmyslových oblastí Itálie a přenáší dopravní zatížení až 200 000 vozidel denně, přičemž významný podíl tvoří těžká nákladní vozidla. V tomto kontextu je zvyšování kapacity prostřednictvím konvenčního rozšiřování omezeno prostorovými podmínkami, environmentálními hledisky a potřebou sladění s cíli městské obnovy.

V reakci na tyto výzvy společnost Movyon vyvinula a implementovala systém dynamického řízení jízdních pruhů, který umožňuje dočasné otevření nebo uzavření odstavného pruhu pro provoz v době dopravních špiček nebo při mimořádných událostech. Přístup je zaměřen na efektivnější využití stávající infrastruktury, zvyšování kapacity pouze tehdy a tam, kde je to nezbytné, a za přísně kontrolovaných bezpečnostních podmínek.

Systém dynamického řízení jízdních pruhů je podporován pokročilou technologickou platformou integrovanou do dopravního řídicího centra provozovatele komunikace. Síť radarů, laserových skenerů a kamer využívajících umělou inteligenci nepřetržitě monitoruje dopravní podmínky, analyzuje toky vozidel a předpovídá vývoj kongescí.

Jakmile jsou dosaženy předem definované prahové hodnoty, systém umožní otevření odstavného pruhu a prostřednictvím proměnných dopravních značek (VMS) instalovaných podél dálnice informuje řidiče o dostupnosti jízdních pruhů a platných rychlostních limitech.

Za účelem vyhodnocení tohoto přínosu společnost Movyon rekonstruovala úsek dálnice A4 v detailním mikrosimulačním modelu, do něhož byly zahrnuty všechny prvky systému dynamického řízení jízdních pruhů.

Výsledky simulací potvrzují, že C-ITS významně zvyšuje účinnost dynamického řízení jízdních pruhů. Automatizované řízení odstavného pruhu podporované pouze proměnnými dopravními značkami již samo o sobě zkracuje dobu jízdy ve špičce až o 2,4 minuty. Při přidání C-ITS v plně propojeném scénáři vozidel dochází ke snížení dopadů kongescí až o 12 %.

Další zvýšení efektivity se projevuje při zavedení vyšších úrovní automatizace. Ve scénářích zahrnujících propojená a automatizovaná vozidla s možností jízdy v konvoji (platooning) se celková efektivita zvyšuje až o 18 %, přičemž doba jízdy ve špičce se oproti scénářům bez autonomních vozidel zkracuje o další minutu.

Simulace dále ukazují, že i při pouhých 20 % propojených vozidel dochází k tzv. „pull-through“ efektu, kdy celková míra dodržování dopravních pravidel dosahuje 70 % vozidel, a to jak propojených, tak nepropojených. Tím se zvyšuje účinnost infrastruktury a dochází k dalšímu snížení doby jízdy na úseku A4 během dopravní špičky o 7 %.

Celý článek najdete na stránkách Intertraffic zde.

Obrázek: chat gpt