Japonsko čelí závažným demografickým a strukturálním výzvám, především rychlému stárnutí populace, akutnímu nedostatku řidičů v osobní i nákladní dopravě a nutnosti udržet dopravní obslužnost obcí i efektivní logistické řetězce. Automatizace a robotizace zde proto nejsou chápány pouze jako technologické novinky či testování samořídicích vozidel, ale jako nezbytná podmínka pro zachování základního fungování společnosti a mobilitní infrastruktury.

V říjnu uspořádaly organizace ITS Norway a Nordic+ studijní cestu do Tokia, které se zúčastnilo sedmnáct zástupců klíčových norských a finských institucí. Norskou stranu reprezentovali odborníci ze společností Statens vegvesen, Ruter, Trygg Trafikk, SINTEF, Hatteland Technology a ITS Norway, zatímco finskou stranu zastupovala organizace Fintraffic Railway spravující železniční provoz. Hlavním cílem bylo porozumět tomu, jak japonská státní správa, dopravci a výzkumné organizace přistupují k nasazování autonomních systémů v běžné praxi.

Delegace navštívila široké spektrum veřejných i soukromých subjektů, což umožnilo nahlédnout na automatizaci komplexně z pohledu celého dopravního systému. Ministerstvo dopravy předvedlo národní strategii, legislativní rámec a prioritní cíle v oblasti státní dopravní a logistické politiky. Technologické společnosti jako TIER IV, T2, Turing či Preferred Networks prezentovaly různé přístupy k autonomnímu řízení od softwarových architektur a autonomní nákladní dopravy až po využití umělé inteligence a robotiky pro inspekci infrastruktury. Dopravní operátoři NEXCO East a JR East předvedli pokročilý dálniční management a integraci technologií ve velkých dopravních uzlech.

Významným přínosem cesty byla účast finského železničního správce Fintraffic Railway. Železnice disponuje dlouholetými zkušenostmi s centralizovaným řízením provozu, bezpečnostně kritickými systémy a koordinací infrastruktury s vozidly. Tyto principy nabízejí cenné podklady i pro rozvoj automatizované silniční dopravy, kde je nutné propojovat vozidla s okolní infrastrukturou a datovými toky.

Jak zdůraznila ředitelka ITS Norway Hanne Breivik, klíčovým ponaučením z Japonska je nutnost přejít od pouhé prezentace technologií a izolovaných pilotních projektů k jasnému definování společenské hodnoty a účelu. Automatizace musí odpovídat na základní otázku, jaký konkrétní problém řeší a pro koho. Mezi hlavní doporučení pro další rozvoj patří přesné definování společenských potřeb, uplatňování systémového přístupu propojujícího vozidla, infrastrukturu a regulaci, podpora sdílení dat napříč dopravními módy a vytvoření podmínek pro škálování úspěšných řešení do běžného provozu namísto zastavování vývoje ve fázi pilotních testů.

Více informací o tématu najdete zde. 

Celý článek najdete zde.

ITS NORWAY. Japan viser hvorfor automatisert transport må ha et tydelig formål. ITS Norway [online]. 1. října 2026 [cit. 2026-11-04]. Dostupné z: https://its-norway.no/japan-viser-hvorfor-automatisert-transport-ma-ha-et-tydelig-formal/

Obrázek: chat  gpt