Základní Informace
Vzdělávání a odborná příprava obsluh tunelů v ČR se řídí metodickým pokynem „Školení obsluh tunelů“, který v roce 2009 vydalo Ministerstvo dopravy ČR. Tento metodický pokyn definuje postupy pro školení a výcvik obsluh tunelů, kterými se rozumí operátoři dopravy, dispečeři technologie, tuneloví technici a pracovníci údržby. Akceptuje znění doporučení PIARC a nařízení vlády č. 264/2009 Sb. o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delších než 500 metrů.
Předmětem projektového záměru je vytvořit ucelený systém odborné přípravy obsluh tunelů, předurčených jednotek Integrovaného záchranného systému určených pro zásah v tunelu pro tunely ve správě ŘSD, tedy u všech tunelů umístěných na dálnicích a silnicích I. třídy v České republice (v současnosti se jedná o 18 tunelových staveb s výhledem do roku 2040, kdy bude provozováno 46 tunelových staveb ve správě ŘSD ČR). Zásadním požadavkem systému je výcvik subjektů ke zvládání mimořádných událostí v tunelu, zejména při požárech, dopravních nehodách nebo významných událostech. Použití systému odborné přípravy lze aplikovat i na městské tunely v Hlavním městě Praze, případně při volných kapacitách i pro zahraniční subjekty (Slovensko, Polsko, Německo – Sasko).
Hlavním cílem této aktivity je vytvoření univerzálního pracoviště pro odbornou přípravu a výcvik obsluh tunelů s prověřením jejich znalostí a schopností reakce v nestandardních či mimořádných situacích. Důvodem vytvoření tohoto odborného pracoviště je především zajištění trvalé kvalifikace obsluh tunelů i v rutinním provozu, při kterém již nelze nácvik provádět v běžném provozu, a navíc není možné praktické ověření znalostí obsluhy. Trenažery a výcvikový polygon tunelů budou plnit především školicí funkci, nezbytnou pro zlepšení a procvičování reakcí obsluhy tunelu v kritických situacích, které se často vyznačují vysokou mírou rizika ohrožení zdraví či života účastníků provozu v tunelech na pozemních komunikacích ve správě ŘSD.
Systém umožní kontrolní ověřování schopností obsluhy tunelu formou zkušebního protokolu během periodického výcviku a přípravy s uvedením relevantního řešení mimořádné situace obsluhou tunelu s důrazem na minimalizaci následků mimořádné události ovlivněných kvalitou a včasností reakce obsluhy tunelu.
Hlavními součástmi tunelového trenažéru jsou simulátor řídicího systému včetně modelu důležitých fyzikálních veličin, simulace videodohledu, školitelské pracoviště pro přípravu a vedení výcviku. Princip funkce trenažéru je provázanost řídicího systému, který vydává povely simulovaným zařízením (osvětlení, dopravnímu značení, vzduchotechnice apod.), se systémem videodohledu, který zasílá do ŘS aktuální stavy v tunelu (stojící vozidlo, zvíře v tunelu, požár apod.) a vizualizace, která všechny tyto reakce zobrazuje v unifikovaném vizualizačním prostředí. Snahou konfigurací výcviku je optimalizovat výcvik tak, aby se shodoval s reálnými činnostmi v praxi a fixovat tak u obsluhy tunelu správné návyky a model rozhodování. Modelové situace pro školení operátorů vybírá školitel z předdefinovaných scénářů.
V první fázi tvorby simulátoru je nutné propracovat detailně všechny provozní scénáře, které mohou v tunelu nastat včetně provozně reálných kombinací s cílem vycvičit obsluhy tunelů k rozpoznání priorit řešení kolizních stavů dle důležitosti, a to s cílem minimalizovat následek mimořádných událostí.
Jednotlivé scénáře událostí jsou pak rozděleny na dva základní druhy:
1. Prioritní scénáře – Požár v dopravním prostoru tunelu, hromadná dopravní nehoda, dopravní nehoda vozidla přepravujícího nebezpečné látky a věci.
2. Scénáře základní – požár v technologické části tunelu, osoba v tunelu, zvíře v tunelu, pomalu jedoucí vozidlo, vozidlo v protisměru, stojící vozidlo nebo předmět na vozovce, výpadek napájení elektrickou energií.
3. Scénáře paralelní – zvýšené dopravní zatížení s následným zhoršením opacity, výpadek videodohledu nebo podstatní porucha technologické výzbroje tunelu.
4. Scénáře vedlejší (hypotetické) – teroristický útok, demonstrace, povodně nebo kalamitní stavy způsobené povětrnostními vlivy.
Sumárně cílem projektu je následující:
1. Vytvoření jednotného školicího střediska pro obsluhy tunelu.
2. Cílem je, aby bylo možné školit obsluhy v reálném prostředí odpovídajícímu skutečné praxi prostřednictvím trenažéru simulací zvláštních a mimořádných událostí konkrétního tunelu, na který bude obsluha školena. Na základě tohoto úspěšného zvládnutí řešení nestandardních situací bude školenému subjektu vydán certifikát o absolvování odborné přípravy a výcviku. Současná pravidla pro výcvik stanoví četnost výcviku na osobu 6 hodin ročně, ale skutečný objem výcvikových hodin je potřeba zvýšit na minimálně 16 hodin ročně, a to z důvodu pokrytí všech procvičovaných situací a jejich reálných kombinací.
3. Odborná příprava bude probíhat ve spojení s činnostmi na polygonu a tím se prováže činnost obsluhy tunelu a předurčených jednotek IZS.
V rámci projektu se počítá s investičními náklady na realizaci daného projektu a provozními náklady zkušebního provozu realizovaného projektu.
1. Před následnou realizací musí být zhotovena projektová dokumentace k danému projektu (je kalkulována v ceně).
2. Trendy vývojových prací a zavádění ITS v Evropě a ČR v navrhovaném projektu je zcela originální a není v Evropě nikde implementován.
Součinnost s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ve věci stanovení podmínek pro výcvikový polygon navázána a výsledky jednání odráží potřeby praxe pro výcvik předurčených jednotek hasičů. Obdobně se bude postupovat i s ostatními složkami IZS (policie ČR a záchranná zdravotnická a letecká služba).
Detail