Základní Informace
Projekt C-Roads Czech Republic je hlavním členem mezinárodní platformy C-Roads Platform, které se kromě českého konsorcia projektu C-Roads Czech Republic účastní také konsorcia C-ROADS Austria, Belgium/Flanders, Belgium/Wallonia, Denmark, Finland, France, Germany, Hungary, Italy, Netherlands, Norway, Portugal, Spain, Slovenia, Sweden, United Kingdom a Intercore (Netherland+UK). Projekty C-Roads jsou spolufinancovány z víceletého komunitárního programu Evropské unie CEF Transport. Mají za cíl vybudovat infrastrukturu zavádění kooperativních systémů (Cooperative-Intelligent Transport System, C-ITS) v členských státech EU, a to dle sjednoceného postupu, a v partnerských zemích C-Roads realizovat první harmonizované implementace C-ITS systémů a služeb (Day 1 services).
Koordinátorem C-Roads Czech Republic je Ministerstvo dopravy (MDCR), partnery AŽD Praha s.r.o. (AZD), Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SZDC, S.O.), Brněnské komunikace a.s. (BKOM), ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE (CVUT), INTENS Corporation s.r.o. (INTENS), O2 Czech Republic a.s. (O2CZ), T-Mobile Czech Republic a.s. (TMCZ). Prováděcím subjektem pro MD ČR je Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).
Cíle C-Roads Czech Republic vycházejí z výsledků a doporučení závěrečné zprávy zpracované platformou Evropské komise pro kooperativní systémy „C-ITS Platform“ a naplňují opatření z cílů Akčního plánu rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050) schváleného usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 268.
Po stránce implementace navazuje C-Roads Czech Republic na kooperativní koridor Mirošovice – Rudná realizovaný ŘSD dle implementačního harmonogramu C-ITS ŘSD ČR v tzv. Etapě -1, viz projektová karta 58 IP ITS, ID projektu SD – 30.
V rámci C-Roads Czech Republic se rozšíří pokrytí kooperativního ITS koridoru ze Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) po dálnici D5 do Plzně a po dálnici D 11 do Hradce Králové. Dále bude vybavena část dálnice D1 v okolí Brna, kde D1 de facto plní roli městského silničního okruhu. Kooperativní infrastruktura bude také umístěna na Vnějším městském okruhu Brno a na městských radiálách směřujících z VMO směrem k dálnici D1 (I/23, I/52, I/41 a I/50). Dále bude vybudována infrastruktura pro provoz, tzv. hybridního kooperativního systému, tj. s využitím sítí mobilních operátorů v místech, kde nebude infrastruktura vybavena fyzickými kooperativními jednotkami ITS G5. Využití mobilních sítí se předpokládá především v úsecích dálnice D5 z Plzně po hraniční přechod Rozvadov, dále na dálnici D1 mezi Mirošovicemi a exitem 190 u Brna a také na dálnici/silnici I. třídy D52/I52 mezi Brnem a státní hranicí v Mikulově. V rámci projektu bude řešeno bezešvé napojení těchto koridorů na sousední státy s cílem vytvořit spojitý koridor mezi Norimberkem, Prahou, Brnem a Vídní a tím se napojit na současně budovaný koridor Rotterdam – Norimberk – Vídeň. K účasti na projektu se formou přidruženého partnerství zavázal i výrobce automobilů ŠKODA AUTO a.s., který poskytne vozidla pro účely testování funkčnosti nově vybudované infrastruktury.
V rámci projektu dojde k vybavení desítek vozidel údržby, mobilních vozíků a referentských vozidel ŘSD a BKOM schopností komunikace s infrastrukturou prostřednictvím hybridní sítě ITS-G5/GSM. Mobilní operátoři poskytnou testovací vozidla, vyvinou mobilní aplikace, integrační platformu a otestují možnosti sítí LTE-V pro přenos dat v rámci kooperativního systému mezi infrastrukturou a vozidlem. Bude také testováno využití systémů C-ITS v prostředcích městské hromadné dopravy, konkrétně v Plzni a v Ostravě, kde se dopravní podniky zavázaly poskytnout pro účely testování svá vozidla a infrastrukturu. V případě Ostravy bude také testováno varování řidiče jedoucího k přejezdu před přijíždějící tramvají na lince č. 5. Zároveň je plánováno testování C-ITS na železničních přejezdech, přičemž SŽDC vyčlenila pro tyto účely dva zabezpečené přejezdy v Pardubickém kraji. Cílem je identifikovat potenciál zvýšení bezpečnosti a snížit tak počet zraněných a usmrcených lidí v důsledku střetu vlakem se silničním dopravním prostředkem informováním řidičů vozidel v blízkém okolí přejezdu o blížícím se vlaku.
C-ROADS Czech Republic se nezabývá pouze vlastním technickým návrhem, implementací a pilotním provozováním kooperativních systémů, ale tento provoz na národní i mezinárodní úrovni také vyhodnotí, stanoví funkční a technické specifikace, a budou vytvořeny podklady pro evropské normativní dokumenty, případně návrhy právních předpisů.
Projekty C-Roads spadají do oblasti inteligentních dopravních systémů, konkrétně do jejich nové generace tzv. kooperativních ITS systémů. Kooperativní systémy umožňují integraci stávajících ITS systémů s novými technologiemi využívajícími přímou komunikaci mezi vozidly navzájem, vozidly a zařízeními na dopravní infrastruktuře a zařízeními na dopravní infrastruktuře mezi sebou navzájem. Použití principů kooperativních systémů umožní vybudování otevřeného technologického celku, který umožní maximální využití dostupných dat a informací předávaných do dopravně řídících či informačních center. Výhod kooperativních ITS systémů integrovaných do ITS koridorů je mnoho, např. zajištění otevřené a interoperabilní komunikační platformy, maximální využití stávající infrastruktury, snížení investičních a provozních nákladů, zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy atd. Informace poskytované vozidlům umožňují bezpečné řízení vozidla díky tomu, že včas a přesně informují řidiče o stavu dopravy, nebezpečných lokalitách a jiných problémech vzniklých kolem nich, nebo dopravní řídící a informační centra obdrží přesné a ucelené informace o aktuální dopravní situaci přímo z vozidel a díky tomu je možné efektivně a rychle řídit / ovlivňovat dopravní proud a tím zvýšit bezpečnost, plynulost dopravy a snížit negativní dopady na životní prostředí (např. CO2) na pozemních komunikacích.
Projekt navazuje i na Road mapu ŘSD týkající se zavádění C-ITS na dálnicích a rychlostních silnicích v ČR a na realizovaný kooperativní ITS koridoru Mirošovice – Rudná.
Detail
V současné době probíhá 2. Etapa realizace DT1 a DT3.