Ve dnech 17. a 18. září se v Soluni uskutečnilo první Valné shromáždění projektu BIO-INTEL-MOB, které hostilo Centrum pro výzkum a technologie Hellas (CERTH). Setkání, jež svedlo dohromady partnery z celé Evropy, představovalo významný krok v projektu zaměřeném na propojení mobility, logistiky, dat a správy napříč městskými a příměstskými oblastmi.

Projekt BIO-INTEL-MOB vyvíjí integrovaný rámec, který kombinuje datové prostory pro mobilitu, umělou inteligenci a digitální dvojčata se zásahy do fyzického prostředí. Cílem projektu je překročit hranice izolovaných digitálních řešení a propojit plánování postavené na datech s praktickými opatřeními, jako jsou centra mobility (mobility hubs), systémy směrování a modely cirkulární logistiky.

Ústředním prvkem bude platforma aMDS, jež spojí data z IoT, satelitů, dopravy a logistiky do jednotného městského datového ekosystému. Prostřednictvím fúze dat z více zdrojů a prediktivní analytiky budou úřady schopné zkoumat dynamiku mobility, testovat scénáře vládních politik a podporovat rozhodnutí ohledně dopravních operací a alokace zdrojů.

Projekt rovněž zavede Příměstská centra mobility (PUMH) a algoritmus zeleného a bezpečného směrování (GSRA), jež mají zlepšit multimodální propojení, dostupnost a bezpečnost silničního provozu. Detekce na bázi umělé inteligence a IoT, adaptivní směrování a solárně napájená infrastruktura podpoří bezpečnější a nízkoemisní mobilitu, se zvláštním zřetelem na ohrožené účastníky silničního provozu. Do procesu se prostřednictvím nástrojů pro virtuální a rozšířenou realitu (VR a AR) zapojí také samotní občané, a budou tak moci participovat na navrhování řešení mobility a změnách veřejného prostoru.

Další důležitou součástí projektu je nákladní doprava. Logistické koridory Green-Safe, mikrokřižovatky (micro-hubs), bioPLU a elektrická nákladní kola se zkombinují se sledováním v reálném čase a řešením GSVRP (Green-Safe Vehicle Routing Problem) s cílem prozkoumat efektivnější a nízkoemisní logistiku poslední míle. Cirkulární přístupy budou řešit také obalový odpad, zatímco monitorování CO₂ podpoří hodnocení uhlíkové stopy.

Projekt tyto přístupy otestuje prostřednictvím tří megapilotních projektů v Římě, Cascais a v Rize/Vilniusu, které doplní satelitní pilotní provozy v Melsungenu, Ciampinu, Urle a na Rhodosu. Průběžně se budou vyhodnocovat environmentální, sociální, ekonomické a provozní dopady, což poskytne podklady pro budoucí plošné škálování.

Mimo jednotlivé technologie klade BIO-INTEL-MOB silný důraz na správu a řízení (governance). Plánovaný nástroj pro kontrolu shody s digitální politikou a Znalostní centrum (Knowledge Hub) mají podpořit monitorování předpisů, školení a přenos osvědčených postupů. Ambicí je vytvořit řešení mobility, která nebudou pouze technologicky vyspělá, ale také interoperabilní, škálovatelná a utvářená podle potřeb komunit, v nichž fungují.

Valné shromáždění v Soluni tak představuje začátek společné cesty k propojení digitální inteligence s reálnou transformací mobility napříč Evropou.

Více informací o tématu najdete zde.

Celý článek najdete zde.

INTERNATIONAL ROAD FEDERATION. Building the Path to Scale for BIO-INTEL-MOB Solutions: IRF Drives Action for Mobility Innovation. IRF Official [online]. 21. září 2026 [cit. 2026-10-06]. Dostupné z: https://bio-intel-mob.eu/

Obrázek: chat gpt