Současný stav:
Po rozdělení železniční dopravy na správce infrastruktury a dopravce vznikly dva typy systémů řízení železniční dopravy. První typ je ve správě železniční infrastruktury a druhý jsou ve správě dopravců, kde se dělí na nákladní a osobní dopravu. V dnešní době jsou tak systémy děleny a vznikají velké nároky na osobní komunikaci a to jak ve směru mezi jednotlivými systémy řízení dopravy, tak hlavně směrem k personálu řídící provoz na železnici a to jak v rámci infrastruktury, tak primárně směrem k cestujícím. Tyto informace jsou vůči cestujícím roztříštěné a nejsou koordinované mezi různými typy systémů řízení.
Připravená řešení:
Nyní již proběhlo vytvoření systému řízení osobní i nákladní dopravy. Tyto systémy vznikly nemožností donutit správce infrastruktury k implementací požadavků směřující k řízení dopravy z pohledu dopravce (např. náhradní autobusová doprava, změna řazení vozů apod.) a dalšímu předávání těchto informací cestujícím (dnes jsou informace o plánovaném řazení, ale ne o skutečném). Dále je nutné poskytovat informaci o reálném zpoždění spoje, neboť stávající stav, kdy jej určujeme dle průjezdního bodu je pro cestující nedostatečný (např. v případě výpadku daného bodu, se hlásí zpoždění, i když vlak jede včas). Naopak cestujícím způsobují problémy dohledávání informací o provozu na různých místech (zpoždění na webu
www.cd.cz a naopak nástupiště na
www.szdc.cz).
Navrhované řešení:
Důležitým prvkem pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti provozu je pak investice do zlepšování dispečerského systému a jeho vstupních parametrů i s využitím GNSS (viz ŽD-03) včetně navázání na informační systémy okolních dispečerských stanovišť jiných dopravců či správců dopravní infrastruktury. Tento projekt má za cíl zjednodušení komunikace s provozovatelem dráhy tím, že bude odstraněna většina hlasové komunikace mezi jednotlivými dispečerskými pracovišti. V případě zjištění mimořádné události bude zajištěn návrhy na řešení od správce infrastruktury přes jasné datové rozhraní. Zjednodušení práce dispečinku osobní dopravy, kdy bude soustředění informací na jedno místo a budou odstraněny duplicitních činnosti a práce (např. plánovaný jízdní řád/grafikon, výluky, mimořádnosti). Vše přispěje k možnosti zvýšení včasnosti vlaků a tak se zvýší kvalita služby požadovaná od objednatelů dopravy (Krajské úřady, MD ČR). Dále v rámci integrity dat bude rychlejší vyhodnocování kvality aktuálního provozu nebo následného reportingu a vyšší kvalita dat pro zpětné analýzy provozu. Zrychlení distribuce informací o nepravidelnostech a mimořádnostech a jejich publikace na všechny kanály směřujícím k cestujícím např. od vlakových čet (viz ŽD-03), informační systémy ve vozech a stanicích, pokladní systémy, web a mobilní aplikace. Monitorování a vyhodnocování pobídkového systému dle Prohlášení o dráze. Pro dosažení cílů projektu je nutné vytvořit online rozhraní na posílání výluk a také mimořádností (včetně automatickému zpracování dopadu na oběh vozidel, vlakových čet a jízdního řádu či autobusové náhradní dopravy). Další částí projektu je implementace pře-použitelných funkčností pro nákladní dopravu. Poskytování informací z validátorů či prodejních kanálů ohledně obsazenosti vlaků bude vstupem kromě jiného také pro IZS v případě vzniku mimořádné událost, kde bude IZS zasahovat.
Pro nákladní dopravu je ekvivalentem prodejních kanálů elektronické doklady k přepravě nákladů, kdy bude brán největší zřetel hlavně na přepravu nebezpečných věcí.
Na ČD dochází k průběžnému rozvoji. Příkladem je rozvoj dispečerského aparátu ČD (DISOD) a komunikačních rozhraní s jinými dispečinky, zpracování je průběžně rozvíjeno včetně vazeb na plán přestupů, řazení apod. Dále došlo k implementaci mimořádného řazení vozů: aplikace (MIMORAZ) je v současné době v ověřovacím provozu v rámci v rámci systému ČD. V 12/2016 byl dokončen výzkumný projekt „Specifické odbavení cestujících a počet přepravených cestujících“ realizován Veřejnou zakázkou TAČR BETA: TB0500MD011. Výstupem je metodika sledování počtu cestujících ve vozidlech nezávisle na jejich aktivní činnosti a za použití dnes dostupných technologií. Tento projekt má širší využití například pro systémy IZS.